Pamětníkům netřeba přípomímat trápení z minulého roku v podobě čtyřdenního neježdění a nechybělo mnoho a byli jsme v podobné situaci. Ráno dostáváme zmatenou informaci o tom, že pojede nahoru konvoj v 9 a 10 hodin, proto se urychlují ranní procedury (zuby, vajíčka, sraní) a v 9 v plné zbroji čekáme na signál. Vně chalupy se ale nic neděje a z informačního šumu se nakonec vynoří, že v 10 hodin se možná uvidí co bude dál. Jelikož už se mi nechce sedět v pokojíku tak nasazuju snežnice, že se podívám na spodní místní spot, na kterym jsme jezdili na našem prvním výletě sem. Zastavuje mě telefon a Tom hlásí, že v 10 hodin má skutečně a jistojistě vyrazit konvoj, takže řadím zpátečku a čekáme na desátou.
Skutečně, lehce před desátou se u závory hromadí auta a nervozita vrcholí.. dneska bychom snad mohli zajezdit! Usazujeme se do aut a Michal tradičně na poslední chvíli odbíhá z Transita s tím, že zapomněl uvařit čaj. Závora se otvírá a jede se – jelikož počasí je relativně dobrý a silnice upravená, nejede v čele radlice ale obyčejná dodávka a na jezeru Orteren nás zřízenec naviguje na parkoviště – dneska se dál nejede. Vznikne debata, proč to jako ty idioti nemůžou otevřít celý když už je hezky, kterážto diskuze se během dne ještě několikrát vynoří a vždycky mě pobaví, jak partička Čechů, co tady je na jeden tejden v roce ví všechno líp než několika desetiletími prověření strážci silnic z Norska. Parkoviště se rychle zaplní autama z kolony a všichni natěšeně vybalují draky. Jeník Milanů vytahuje měřák a naměří 9 m/s, údaj v zápětí potvrdí i Áda se směrovým měřákem. Vybaluju růžováka (Access 10 m2), Adam svýho Roberto Richi Design (RRD jako!) 10,5 m2, Tom Frenzy 9 m2, Ziďour Manta 8 m2, vedoucí zájezdu Kekert Frenzy 11 m2, ing. Koky jezdí Chiméru 8,5 m2, Šléza North 9 m2 (po odpolední svačině nasazuje Flysurfer 12 m2), Jeník Milanů vytahuje Pegasa Aero 10 m2, Áda experimentuje se svými foukačkami Catalyst 10 m2 a Slingshot 13 m2 a Michal vytahuje osvědčený stroj Frenzy 11 m2. Všichni jezdíme jako šílení a tady je každej blog k ničemu, protože zážitky má každej svoje a to se objektivně popsat nedá. Jedině si můžeme tak probrat počasí, který ze začátku nebylo nic moc (nízká oblačnost), ale postupem dne na nás vykouklo i sluníčko. Povrch je poměrně rozbitej, když se vydáváme na výlet mimo hlavní jezero, tak se skoro nedá jezdit. Kluci zkoušej skákat a všem jim to jde moc dobře, ti co byli minule je to jednoznačnej progres a nový kádři rychle prokázali svoje kvality (každý nechť se zařadí do příslušné skupiny). Tohle třeba za středu nalogoval Adam (celkem 50 km, ale prej to snad pustil až po hodině ježdění, no znáte to..):
Spot opouštíme kolem šestý hodiny. Tom v předstihu vyrazil na barák a připravil lahodné boloňské špagety z mletého masa místní výroby a tak se na krátko zamyslíme, jestli třeba náhodou nekonzumujeme sobí maso. Skupina co jela nakoupit do Geila opět nevyzkoušela vrátit plechovky od piva, údajně se tady dají vracet plechovky za 1 NOK, ale jsou spory, jestli lze takto vrátit i v Česku zakoupená piva (Pilsner Urquell, který se tu taky prodává, snad jo, ale Svijany?). Už je téměř pravidlem, že po večeři se vynoří slídilové kolem ledničky hledajíce něco k snědku na dorážku, a tak Kekert při úklidu nádobí nahází do zbytku špaget sejra a dá to na stůl se zvoláním “Zobejte”, čímž mě vyřadí na dobrou půl hodinu z večerního programu. Adam neustále naléhá, aby Jeník M. odprezentoval videa, co natočil, jelikož se během dne každýmu pověsil na záda a kamerkou zvěčnil jeho souboj s větrem. Výsledné video je ale znehodnoceno kapičkou na objektivu, něco se ale vidět dá. Ovšem můj osobní vrchol večera je partička štychů s Jeníkem a Kokym – to, že Jeník Milanů neustále prosazuje svojí strategii hrát na nulu, už jsme si zvykli, ale podařilo se mu při hře na tři karty prohlásit “Tak to bude těžký”, nahlásil jednu kartu a při hře se ukázalo, že měl na ruce dvě sedmy a osmičku – to teda, kdo štychy zná, musí uznat, je vskutku těžkej list!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat