Den na hovno 1

Hned po budíčku bylo jasné, že ideální podmínky jsou pryč - závora
zavřená, vítr jak sviňa, nálada pod psa. Hned u snídaně Kekert
zanadává, že jsme měli včera jezdit, co to dá, protože předpověď
bohužel vypadá zle: na pár dalších dní jsou tam samé hřebeny, že by se
s nima dalo česat...
Nicméně po snídani se sbalíme a chceme vyrazit k benzínce po cestě do
Geila, odkud se ta slézt k jezeru, kde by tolik foukat nemuselo. Ale
hlavně: na benzince prodávají plyšové soby s modrými kapucemi,
legendární to norský exportní artikl, který jsme plánovali nakoupit v
množství vetsim než malém.
Zaparkujeme u benzinky a většina lidi to rovnou vzdává a nechává
vybavení v autě, protože vítr vypadá pořád trochu silnější, než by se
nám líbilo. Kdo to nevzdává je Kekert, který balí draka a vyráží směr
jezero. Ostatní jdou nalehko taky jako morální podpora. Na jezeře
fouká 10-16, pár dalších kajterů se právě snažilo odstartovat, ale
bylo vidět, že to není žádný med. Navíc se docela rychle vrátili s
tím, že je skoro všude jen led. Po chvilce zevlování jsme to otočili a
vrátili se zpět k benzínce, kde nás čekalo nemilé překvapení v podobě
parkovacího lístečku. Při placení jsme se chtěli vrhnout na již výše
zmíněné soby, ale ukázalo se, že zásoby jsou vyprodány. Kekert
pohotově doobjednal další, takže snad se zahojíme koncem týdne.
Následuje tedy návrat zpět na ubytovnu, a abychom se nesežrali,
plánujeme hned další výpravu nahoru k jezeru za účelem zjištění
tamních podmínek. Vyráží družstvo ve složení Kekert, ing. Koky, Adam,
Šléza a Ziďour. To, co najdou nahoře, se jim docela líbí: vítr vypadá
jezditelně, a sněhu na jezeře je navátého dost. Adam a Šléza se
trhnou na freeride, ostatní se vrací zpět na chatu informovat ostatní.
Šléza po cestě strhnul menší lavinku, ale naštěstí jsme se v pořádku
setkali zase na parkovišti před ubytovnou.
V apartmentu je mezitím v plném proudu debata o nesmrtelnosti
chrousta, větru a kajtech se skupinkou českých kajterů ubytovaných v
Geilu. Ti se nakonec seberou, vezmou Toma a Kekerta s sebou a jdou na
jezero. Zbytek jde buďto hibernovat nebo do sauny.
Kekert s Tomem se vrací mírně rozladění - vítr padl až moc. Trochu
sice zajezdili, ale bylo to mávání a nakonec skončili uprostřed
jezera. Navíc Tom si vydělal: kdosi nechal ležet na sněhu bílé lajny
bez draka a Tom se po nich párkrát projel.